Summit pro nový globální finanční pakt se zúčastní zhruba 50 hlav států a vlád – z Německa, Brazílie, Senegalu, Zambie a dalších – s více než 100 zastoupenými zeměmi.
Hlavy států, finanční vůdci a aktivisté z celého světa se tento týden sejdou v Paříži, aby hledali způsoby, jak přepracovat světové rozvojové banky – jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka – a pomoci jim přečkat teplejší a bouřlivější svět. Zatímco restrukturalizace dluhu a snižování chudoby budou součástí čtvrtečního a pátečního summitu, hlavním hnacím motorem bude klima, přičemž přední místo u stolu budou mít zástupci rozvojových zemí v Africe, Asii a jinde.
Světová banka a MMF byly kritizovány za to, že do rozhodování o půjčkách nezahrnuly změnu klimatu a že jim dominují bohaté země, jako jsou USA, přičemž nejpotřebnější země, které jsou nejvíce ohroženy globálním oteplováním, jsou vynechány. I když to jsou primární problémy, které je třeba vyřešit, někteří pochybují, že bouřlivý summit vedený francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem bude schopen učinit velké kroky k nápravě těchto problémů.
Barbadoská premiérka Mia Mottleyová bude hrát hlavní roli jako vůdkyně Bridgetownské iniciativy, plánu na reformu rozvojového úvěrování uvolněním peněz po klimatických katastrofách a zaměřením na vyšší výpůjční náklady a dluhy, kterým rozvojové země čelí. Zúčastnit se mají také ministryně financí USA Janet Yellen, čínský premiér Li Qiang, nový prezident Světové banky Ajay Banga, generální ředitelka MMF Kristalina Georgieva a klimatické aktivistky Greta Thunberg a Vanessa Nakate. Masood Ahmed, prezident think-tanku Center for Global Development ve Washingtonu, neočekává od shromáždění mnoho konkrétních akcí, ale širokou shodu, že musíme myslet mnohem větší, mnohem odvážnější. Musíme být ochotni se změnit.
Bylo však těžké získat politickou vůli utrácet peníze daňových poplatníků na boj proti změně klimatu, řekl Ahmed, bývalý vysoký úředník v MMF a Světové bance. Například ve Spojených státech dnes v Kongresu nemáme takovou podporu, jakou byste chtěli mít pro velkou globální iniciativu v oblasti klimatu, řekl. Proto je pro lidi těžší převést to, co je rozumná strategie, nezbytná strategie, kritický soubor opatření, do legislativních opatření, která dávají peníze na stůl.
Francouzští organizátoři chtějí ukázat, že dokážou bojovat s chudobou a zároveň čelit výzvám změny klimatu, řekl nejvyšší francouzský představitel, který nebyl oprávněn být veřejně jmenován podle prezidentské politiky země. Organizátoři říkají, že summit skončí shrnutím závazků, včetně plánu toho, co lze očekávat od letošního setkání Skupiny 20 velkých ekonomik a konference OSN o klimatu.
Zastánci klimatu však říkají, že chtějí vidět smysluplnější závazky – například nové peníze na pomoc klimaticky zranitelným zemím při budování udržitelné infrastruktury nebo přerozdělení stávajících prostředků na nové projekty související s klimatem. Andrew Nazdin, ředitel aktivistické skupiny Glasgow Actions Team, řekl, že rozvojové banky musí rozšířit své půjčky – a to rychle – pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize.
Úředník amerického ministerstva financí řekl The Associated Press, že od summitu by se neměly očekávat velké nové měnové přísliby – spíše je to vnímáno jako příležitost prosadit argumenty pro vývoj rozvojových bank. Úředník hovořil pod podmínkou anonymity, aby si mohl prohlédnout plánování shromáždění. Začátkem tohoto roku Světová banka oznámila, že během příštích 10 let zvýší své půjčky o 50 miliard dolarů na boj proti extrémní chudobě a na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu. Světová banka se snaží odrazit od komentářů bývalého prezidenta Davida Malpassa, který zřejmě pochybuje o vědě, že spalování fosilních paliv způsobuje globální oteplování. Letos kvůli kritice odstoupil a byl nahrazen Bangou – který se účastní svého prvního velkého mezinárodního setkání od doby, kdy se ujal vedení. Světová banka a MMF se bezprostředně nevyjádřily.
Yellenová ze své strany vyzvala k zohlednění klimatu ve financích přinejmenším od roku 1997, kdy předsedala Radě ekonomických poradců Bílého domu. Hovořila o nutnosti reformy multilaterálních bank a zapojení zemí s nižšími příjmy do diskuse. Změnu klimatu popsala jako existenční krizi, se kterou by žádná země nemohla bojovat sama. Musíme také pomoci rozvojovým zemím převést jejich ekonomiky od zdrojů energie s vysokými emisemi uhlíku a rozšířit přístup k čisté energii, řekla loni v říjnu.
Justin Mankin, klimatický vědec z Dartmouthu, doufá, že účastníci summitu vezmou v úvahu nespravedlnosti, kterým čelí klimaticky zranitelné národy, a vyhnou se jejich posilování.
Řekl bych, že usilovat o rozvoj ve světě, kde již došlo ke globálnímu oteplování, musí vzít v úvahu tyto nerovnosti, řekl Mankin a počítat se skutečností, že rozvojové ekonomiky jsou v běhu proti bohatším zemím, které byly masivní znečišťovatelé a také drží peněženku. Vzhledem k tomu, že globální rozvojové banky upřednostňují větší průmyslové země, podmínky spojené s klimatickou pomocí by neměly být zbytečně přísné, řekl.
Konkrétnější návrhy reforem pravděpodobně přijdou v příštích několika týdnech od panelu G20 vytvořeného s cílem doporučit změny v MMF, Světové bance a dalších globálních rozvojových agenturách, řekl Ahmed, bývalý představitel MMF a Světové banky. Jednou z největších výzev bude sblížení národů s odlišnými zájmy a rostoucím geopolitickým napětím, včetně mezi USA a Čínou.
Kombinace těchto geopolitických napětí, podezření na globalizaci a instituce a pouze částečné uznání, že řešení těchto globálních problémů bude stát daňové poplatníky, ztěžuje dotažení opatření, řekl Ahmed.
